Autismus u dětí

Pokud budete pozorní, můžete si zvláštností ve vývoji všimnout už před třetím rokem života. Diagnostikuje-li lékař tuto nemoc, bohužel se s tím musíte naučit žít, protože vyléčit se nedá. Můžete se ale naučit s dítětem pracovat a přistupovat k němu tak, abyste to co nejlépe zvládli.

Typické příznaky nemoci

Máte pocit, že vaše dvouleté dítě téměř nemluví, nemá žádné sociální vztahy, špatně zvládá běžné dovednosti a nezajímá ho kontakty s jinými lidmi? Pokud se navíc vyhýbá vašemu pohledu, nepodívá se vám do očí a je tak trochu „studené a necitlivé“, pak byste měli určitě navštívit odborníka. Právě to jsou typické příznaky autismu. Mnohé děti nerozumí tomu, co vidí, slyší a co prožívají, nemají tedy schopnost empatie a je jedno, zda jde o maminku, tátu nebo docela cizího člověka. To může být samozřejmě pro rodiče velmi frustrující, ale je nutné autistický svět pochopit. U chlapců se tato porucha vyskytuje častěji, a to až pětkrát. Hodně autistických dětí zůstane dokonce němých, protože mají závažné problémy s řečí. V předškolním věku zřídka zkombinují dvě nebo tři slova, nemají představivost, hračky používají úplně jiným způsobem než děti, které autismem netrpí. Tyhle děti vyžadují pevný režim, dodržování rituálů a jakákoli změna je pro ně zdrojem úzkosti a neklidu. Proto se nikdy nesnažte něco v zaběhnutém denním režimu měnit! Často se autismus kombinuje i s dalšími poruchami mozku, jako je epilepsie, poruchy spánku a podobně.

Jak s dítětem komunikovat

Protože jedním z hlavních příznaků nemoci jsou potíže v komunikaci a chápání mezilidských situací, je zapotřebí se naučit s takovým člověkem „pracovat“. Někteří autisté se nikdy mluvit nenaučí ani vám nebudou rozumět. A i když se autista naučí mluvit, jen stěží se vyznáte v jeho gestech či výrazu tváře. Nerozumí žertu, metaforám či abstrakci. Je pro ně těžké pochopit, když řeknete: „Nedělej to“, nebo „Nechoď tam“. Musíte být vždy konkrétní a mluvit musíte zcela jasně. Je dobré vysvětlit dítěti, jaké bude mít jeho chování bezprostřední následek – prostě mu slíbíte nějakou odměnu. Pokud vám totiž autistické dítě nebude rozumět, může to v něm vyvolat agresivní reakci. Nezřídka pak takové děti tlučou hlavou o zeď nebo rozbíjejí nábytek.

Existuje léčba?

K potlačení příznaků autismu v 98% případů nikdy nedojde. Jediné, co může pomoci, je speciální pedagogická péče s využitím kognitivně behaviorální terapie (mírní problematické chování jako je agresivita a záchvaty vzteku). Speciálně vyškolení pedagogové používají metodiku strukturovaného učení, která nacvičuje funkční komunikaci a individuální přístup. V poslední době se také ukazuje jako velmi pozitivní i změna jídelníčku a vyloučení určitých potravin, které mohou autistickým dětem vadit. Většina autistických dětí má nějaké zažívací problémy a oslabenou imunitu, trpí průjmy nebo dýchacími problémy. „Dieta“ založená na kvalitních bio surovinách s nízkým obsahem patogenů a toxických látek skutečně může pomoci. Více informací získáte na www.bioaid.cz.

Rada autorek:

Kdy byste měla nechat své dítě vyšetřit odborníkem, pokud se nechová podle „příruček“?

• Když do 12 měsíců nežvatlá
• Když do 12 měsíců neukazuje na předměty a nezamává vám
• Když do 16 měsíců nepožívá žádná slova
• Když do 24 měsíců nepoužívá spontánně věty
• Když ztratilo jakékoli jazykové nebo sociální schopnosti (a může to být v jakémkoli věku)

Rady maminek:

Maminka Eva (38), syn Jan (7) a syn Oliver (5)

Obě těhotenství jsem měla bez komplikací, takže pro mě nebylo lehké smířit se s tím, když diagnostikovali u staršího Aspergerům syndrom. Nejdřív nám nepřidalo nic moc nápadné, snad jen to, že už ve třech letech mluvil velmi dobře, prohlížel si encyklopedie a co jsme mu přečetli, to dokázal perfektně zopakovat. Jediné, v čem se lišil od ostatních dětí, bylo to, že se vůbec nezapojoval do společných her s dětmi a skoro vůbec se neusmíval. Když řekl někdo něco vtipného, tak se nezasmál, jakoby vůbec nechápal, o čem je řeč. Kromě toho byl hodně hyperaktivní a ne vždy dokázal svoje emoce udržet na uzdě. Naše skvělá paní dětská doktorka nás poslala na psychiatrii a taky neurologii a postupnými vyšetřeními se potvrdilo, že Jan trpí Aspergerovým syndromem. Nastínili nám další vývoj. Letos začal chodit do první třídy ve speciální škole a je zatím spokojený.