Proč malé děti lžou

Zrovna nedávno přišel můj syn ze školy a vykládal mi, že byli na procházce kousek od našeho domu. Nechtěla jsem tomu uvěřit, nebydlíme tak blízko školky, aby mě utáhl na vařené nudli. Pochopila jsem, odkud vítr vane, unesla ho při vyprávění fantazie. Děti do tří let většinou nelžou záměrně. V tomto věku ještě nemají vytvořenou tzv. „teorii mysli“. To znamená, že ještě neví, že ostatní mohou uvažovat jinak než ony a že dělají závěry z informací, které mají k dispozici ony, přičemž netuší, co vědí ostatní. Jakmile děti zjistí, že ví něco víc, o čem jiní nemají ponětí, napadne je poprvé zalhat. Pro nás rodiče je to důkaz, že má dítě vytvořenou teorii mysli a nemá cenu se tím dalece zabývat. Lhaní ale může být i znakem vážnějších problémů. Pokud je lhaní opakované, někomu ubližuje, nebo má příznaky volání o pomoc, je třeba být na pozoru a vyhledat radu odborníka.

Lež má krátké nohy

Vnímání dětí se pohybuje na hranici reality a fantazie. Dětská lež se vyvíjí společně s osobností a její forma je specifická věku. Nejmenší děti si často myslí, že když něco zapřou, nepřijde se na to. Ještě jim nedochází, že je jejich lhaní průhledné a existuje na něj třeba i svědectví. Vymýšlením si rády přibližují své sny a touhou po jejich splnění nakonec své báchorce uvěří. Když trochu povyrostou používají rády větu: „To byl omyl,“ a omylem se potom stává kde co. A jednoduše i děti někdy zapomenou. Žádná paměť není dokonalá, stejně jako dospělému se i předškolákovi stane, že poplete informace, které slyšel.

Mluvte s ním!

Důvody, které malé děti vedou k přikrášlování, mohou být ale i jasně cílené. To, když chce dítě někomu ublížit, nebo se obohatit. Svede na druhého nějaký prohřešek, či zatají informace, aby něco získalo ve svůj prospěch. V takovém případě je třeba s ním promluvit, vysvětlit mu, jaké má jeho chování následky a dát mu prostor své jednání obhájit. Většinou postačí domluva, u menších dětí funguje modelová ukázka na nějakém pohádkovém příběhu, u větších dětí pak rozebrání situace. Dítě potřebuje vysvětlit, jak se druhý člověk cítí, když mu neříká pravdu a že tím ztrácí jeho důvěru.

Lež vážná a lež milosrdná

Lhaní ale může být varovným signálem vážnějších problémů, které by rodiče neměli přehlédnout. Lže dítě často a podivně? Pak je vhodné na nic nečekat a spojit se s odborníkem. Mohlo by se jednat o některou z poruch osobnosti, což je potřeba řešit. Volání o pomoc signalizuje opakovaná lež a může naznačovat problémy ve škole, v rodině či v partě. Buďte tedy opatrní v hodnocení, lží může dítě sdělovat, že je pro něj situace neřešitelná nebo těžká. Naopak mírnou formou je lež milosrdná: Někdy se vás dítě snaží jen potěšit, chce ochránit kamaráda, nebo se bojí prohry.

Rada autorek: Jděte příkladem

A pak je tady ještě jedna důležitá okolnost a tou je rodičovský vzor. Mluvíte pokaždé pravdu? Stejně jako v jiných případech, i v této disciplíně potomek kopíruje vaše chování. V určitých situacích se pak lhaní může vymstít a skrze dítě se může dozvědět kdokoliv z vašeho okolí něco nechtěného. Když půjdete jako rodič příkladem, což znamená i držet slovo a splnit, co jste včera slíbili, dětská lež nebude tolik frekventovaná.

Typické dětské lhaní

1. Přikrášlování příběhů
Dítě nerozliší fantazii a realitu. Tak moc si přeje, aby se to stalo, až tomu samo uvěří.
2. Pokus něco získat nebo se vyhnout potrestání
„Nevím, kdo ten hrneček rozbil.“ „Dneska jsem nedostal žádnou známku.“ „To je určitě moje autíčko, vím to.“
3. Záměr někomu ublížit
Svede vinu na někoho, aby mu ztrpčilo život. Takovou lež je potřeba řešit ráznou domluvou a vysvětlit dítěti, že je takové jednání nepřípustné.
4. Zachování vlastní důstojnosti nebo pomoc kamarádovi
Jedná se o tzv. bílou lež, například šikanované dítě se doma stydí o problému mluvit a zatlouká. Nechce zranit kamaráda nebo zklamat rodiče.