Co se nám už do knihy nevešlo.
Bolesti hlavy jsou u dětí častější, než si většina dospělých myslí. Pokud vaše dítě hlava bolí často, neměli byste to podceňovat. Migréna totiž není výsadou jen dospělých, ale velmi často ztrpčuje život i dětem ve všech věkových kategoriích. Je tak nepříjemná, že může člověka doslova vyřadit ze života.
Rozčilují vás báchorky, které vám občas vykládá váš předškolák? Máte chuť vybuchnout vzteky nebo smíchy? Zachovejte klid, jde o přirozený proces vývoje mysli a ve většině případů děti v tomto věku nelžou záměrně.
Máte doma dítě, o kterém skoro nevíte? Kam ho ráno posadíte, tam ho odpoledne najdete? Tiše si hraje se svými hračkami, moc toho nenamluví, nemá žádné kamarády a ani je nevyhledává? Pak máte zřejmě nesmělé a samotářské dítě. Možná vám to je po chuti – takové děti většinou moc nezlobí, nešaškují a vlastně s nimi není žádné trápení.
Možná máte dítě, které stačí vykoupané položit na polštář a za okamžik usne a probudí se až ráno. Možná máte ale dítě, pro které zdravý spánek není samozřejmostí, a dokonce se v noci budí s úzkostným pláčem a křikem a vy nevíte, co se s ním děje. Je docela dobře možné, že trpí dětskou neurotickou poruchou spánku, konkrétně nočními děsy.
Ve středověku lidé považovali epilepsii za projev posedlosti démony a boží trest. Teprve mnohem později se začalo na epilepsii pohlížet jako na nemoc. Ani dnes to však nemají nemocní s epilepsií jednoduché. Přitom epilepsie není nakažlivá ani nejde o duševní poruchu! Epilepsie a epileptické záchvaty patří k nejčastějším neurologickým chorobám.
Je vaše dítě dlouhodobě smutné, sklíčené a nic ho netěší? Pak byste měli zpozornět. Deprese postihuje děti stejně jako dospělé. Nebezpečí nemoci je u dětí navíc ještě větší: mnohdy ji totiž jen velice těžko rozeznáte, takže velmi často dochází k útěkům z domova, psychosomatickým potížím, jako jsou například bolesti břicha, nechutenství či zvýšená únava.
Kdo už má jedno či více dětí, dobře ví, že tohle přání jednoho dne přijde. Nejdřív jednou, a pak dítě začne o psovi (nebo jiném mazlíčkovi) mluvit intenzivně každý den. A je jenom na nás na rodičích, jestli povolíme a jeho touze podlehneme.
Batolata a předškoláci se někdy chovají nepatřičně proto, protože chtějí, aby byly naplněny jejich potřeby. Třeba vyžadují více pozornosti, nebo chtějí chodit později do postele, nebo se jednoduše „jen“ předvádějí. Co radí odborníci?